78144

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 13. 4. 2015
Re: ivotaschopnost vĂ????elstev Re:

S těmi hobrovými úly mám taky podobné zkušenosti. Sestavoval jsem dle návodu, hrany hobry se musely napustit zředěným epoxidovým lakem S 1300, dodnes se vyrábí a má atest pro potraviny. Rámy a příslušná místa hobry se musely natřít lepidlem, třeba chemoprenem a hobru tak na rámy vedle přibití těmi téráky hřebíky současně ještě přilepit. Co se týká přesných a pravoúhlých tvarů rámů, vyvinul jsem takový postup, kdy se samotné rámy přesně do pravého úhlu a přesně v rovině ve správné velikosti na milimetr zafixovaly epoxidem na rovinné desce stolu. Takže potom stačilo opatrně nalepit a natlouct hobru nebo natlouct dřevěné destičky a byl přesně pravoúhlý nástavek přesných rozměrů.
Vnitřek mám natřený základní systetickou barvou S2000 v bílém odstínu. Industrol nebo jiná barva určená pro venkovní použití se na vnitřek úlu moc nehodí, pokud není rovnou schválená pro styk s potravinami. A to Industrol není. Přísady v barvě zabraňující stárnutí barvy vlivem UV záření totiž mohou být toxické.
Ty úly byly lehké, ale plné se strašně špatně se braly do ruky, do hobry nebylo za co připevnit úchyty.
Později jsem z odpadního plechu taky vytvořil plechové úhelníky a chránil jimi rohy nástavků.
Vnějšek hobrového nástavku jsem napouštěl obyčejnou fermeží, platilo, že jeden nástavek - 4 stěny zvenku, klidně pobral i litr fermeže. Napouštění bylo třeba vždy za několik let opakovat, jinak za mokrého deštivého počasí vnější hobra navlhla a stala se úplně houbovitá. Z tohoto pohledu se hobrový nástavek během doby své životnosti docela hodně prodražil. Jedině že by včelař měl odněkud zdroj levné odpadní rozpouštědlové barvy, třeba směsky barev různých odstínů z lakovny nebo míchárny barev.
Další nevýhoda hobrových úlů je pak ta, že aspoň mně se v nich drželi mravenci ještě mnohem ochotněji než v klasických dvoustěnných dřevěných úlech izolovaných polystyrenem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Honza (89.176.131.132) --- 14. 4. 2015
Re: ivotaschopnost vĂ????elstev Re:

V sedmdesátých létech se údajně u nás prodával slovenský úl. Byl to dvojnástavkový úl s vysokým podmetem . Nástavky byly dvouplášťové palubkové, uvnitř s hobrou. Povrch nástavku byl natřený černou barvou. Pokus se umístil do stínu listnatého stromu, tak umožnil dobrý jarní rozvoj včel. Dnes bychom ho nazvali „Jarní termosolární úl“. H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu